Jan Žižka \ Osobnost \ Jan Želivský

Jan Želivský

Digitální Muzeum Jana Žižky

Jan Želivský

Jan Želivský (asi 1380–1422) byl významný husitský kněz a radikální kazatel, který sehrál klíčovou roli v počátečních fázích husitského hnutí. Pocházel z malé vesnice Želiv v jižních Čechách, odkud také získal své přízvisko. Jan Želivský se proslavil svými ohnivými kázáními, která volala po reformě církve a boji proti zkaženosti a nespravedlnosti, kterou viděl v tehdejší společnosti. Jeho kázání inspirovala mnoho lidí, aby se přidali k husitskému hnutí.

Jako radikální husitský kazatel se Jan Želivský stal jednou z ústředních postav revolučních událostí v Praze, kde působil jako duchovní vůdce. Jeho vliv sahal daleko za hranice církevní kazatelny, což vedlo k tomu, že se stal i politickým vůdcem v bouřlivých letech, kdy se české království zmítalo v náboženských a politických konfliktech.

Defenestrace a vůdčí role

Jan Želivský se stal klíčovou postavou během první pražské defenestrace, která se odehrála 30. července 1419. V tento den vedl procesí věřících na Novoměstskou radnici v Praze, kde po násilné konfrontaci došlo k vyhození několika konšelů z oken. Tato událost je považována za začátek husitských válek a upevnila Želivského pozici jako radikálního vůdce husitů v Praze.

Po defenestraci se Jan Želivský stal de facto vládcem Prahy a jeho vliv na události v českém království rostl. Jako vůdce radikálního křídla husitů prosazoval nekompromisní politiku vůči nepřátelům husitství a církevním institucím, které odmítaly reformu. Jeho autorita však nebyla nezpochybnitelná a jeho radikální přístup vedl k rostoucímu napětí mezi různými frakcemi uvnitř husitského hnutí.

Padající hvězda

Navzdory svému vlivu a popularitě se Jan Želivský nakonec stal obětí politických intrik a rivalit uvnitř husitského hnutí. Jeho rostoucí moc vyvolala obavy mezi umírněnějšími husity a pražskými měšťany, kteří se obávali, že Želivský přivede město a celé hnutí k radikální destrukci. V březnu 1422 byl Jan Želivský zrazen a zatčen na Staroměstské radnici v Praze. Byl rychle souzen a popraven stětím, čímž jeho hvězda náhle a tragicky pohasla.

Jeho smrt znamenala konec jedné z nejradikálnějších etap husitského hnutí, ale jeho odkaz žije dál jako symbol boje za spravedlnost a náboženskou reformu. Jan Želivský zůstává jednou z nejvýraznějších postav českých dějin, která inspirovala generace nejen svou odvahou, ale také odhodláním změnit tehdejší svět.

Odkaz Jana Želivského

Jan Želivský zanechal hluboký otisk v dějinách husitského hnutí a české reformace. Jeho neústupnost, radikální postoje a víra v pravdu Božího zákona ho učinily legendární postavou, která dodnes vzbuzuje úctu i kontroverze. Jeho kázání a politické kroky ukázaly sílu slova a odhodlání, které dokáže mobilizovat celé národy k boji za své ideály.

Odkaz Jana Želivského přetrvává v české národní paměti jako příklad muže, který se postavil proti útlaku a zkorumpovanosti, ačkoli za svou odvahu nakonec zaplatil nejvyšší cenu. Jeho život a smrt jsou připomínkou neúnavného boje za spravedlnost a pravdu v časech velkých společenských změn.

Poznámky

Obrázky

  1. Liebscher, Adolf. Jan Žižka na obraze Adolfa Liebschera, 1904. Polská národní knihovna. Volné dílo.

Zdroje

  1. Žižka z Trocnova, Jan. Listy Jana Žižky z Trocnova a jeho vojenský řád. V Čáslavi: nákl. vlast., 1912. 39 s., volné dílo
  2. Popravčí kniha pánův z Rožmberka. Praha: František Mareš, 1878. 64 s. , volné dílo
  3. Jedlička, Otakar. Jan Žižka stručný nástin životopisný. Praha: Tiskem a nákladem Jana Otty, 1875. 43 s., volné dílo
  4. Tyl, Josef Kajetán. Žižka z Trocnova obraz z českých dějin v 5 odděleních. Praha: B. Kočí, 1907. 36 s., volné dílo
  5. PEKAŘ, Josef. Žižka a jeho doba. Svazek prvý. Doba se zvláštním zřetelem k Táboru. Praha: Vesmír, 1927. 283 s, volné dílo
  6. PEKAŘ, Josef. Žižka a jeho doba. Svazek druhý. Jan Žižka. Praha: Vesmír, 1928. 281 s., volné dílo
  7. PEKAŘ, Josef. Žižka a jeho doba. Svazek třetí. Žižka, vůdce revoluce. Praha: Vesmír, 1930. 330 s. , volné dílo
  8. PEKAŘ, Josef. Žižka a jeho doba. Svazek čtvrtý. Poznámky k dílu třetímu, opravy a dodatky, příloha - rejstříky. Praha: Vesmír, 1933. 295 s., volné dílo
  9. TOMEK, Václav Vladivoj. Jan Žižka. Praha: 1897. 228 s., volné dílo

Další hesla v digitálním muzeu Jana Žižky

Pro více informací o Janu Husovi a souvisejících událostech můžete navštívit tyto odkazy:

Máte návrh na úpravu, nové informace nebo jste objevili chybu? Chcete nám poslat novou a originální fotografii? Napište Verče, Barče, nebo na media@ekultura.eu. Vaše jméno bude uvedeno mezi zdroji a přispěvateli.