Galerie Hradec Králové[zdr.]
Kostel svatého Ducha
Muzeum východních Čech v Hradci králové
Kostel svatého Ducha
Muzeum východních Čech v Hradci králové
Hradec Králové je historické město ve východních Čechách, které hrálo významnou roli během husitského období. Jan Žižka, jeden z nejvýznamnějších husitských vůdců, měl k Hradci Králové blízký vztah a město se stalo důležitým centrem husitského hnutí.
Hradec Králové, kromě své vojenské a strategické důležitosti, zanechal trvalý odkaz na památkách a názvech ulic spojených s osobnostmi husitského období, včetně Jana Žižky. Historie města je proto úzce spjata s husitským hnutím a odkazem na Žižkovo působení.
Hradec Králové byl v husitském období strategicky významným městem. Jeho poloha na soutoku řek Labe a Orlice poskytovala přirozenou obranu a umožňovala kontrolu nad obchodními cestami. Město se stalo opěrným bodem husitského odporu.
Po smrti krále Václava IV. v roce 1419 došlo v Hradci Králové k útokům na kláštery a radikální kněz Ambrož, blízký spolupracovník Jana Žižky, byl vyhoštěn. V roce 1420 se však Ambrož do města vrátil a Hradec Králové se stal jedním z hlavních opěrných bodů husitského hnutí. Husitské vojsko zde našlo podporu a město bylo klíčovým místem pro Žižkovy vojenské operace.
I když Hradec Králové nebyl během husitského období dobyt katolickými vojsky, město zažilo několik významných vojenských střetů. Roku 1420 bylo město dočasně obsazeno králem Zikmundem. Dne 26. června 1420 bylo však město bleskovým přepadem dobyto husitskými hejtmany Alešem z Vřešťova, Benešem z Mokrovous a Jiřím z Chvalkovic.
Jedním z významných střetů bylo obsazení města v roce 1423, kdy Jan Žižka prakticky bez boje získal kontrolu nad Hradcem Králové. Hlavním soupeřem mu nebyli křižáci, ale husitské oddíly hejtmana Jetřicha z Miletínka.
Dne 4. srpna 1423 došlo k významné bitvě u Stračova dvora nedaleko Hradce Králové. Bitva nebyla střetem husitů s katolickými vojsky, ale konflikt mezi husitskými frakcemi. Jan Žižka se svými oddíly stál proti vojskům pražanů a jejich spojencům pod vedením Diviše Bořka z Miletínka.
I přes nejasné podrobnosti o průběhu bitvy je známo, že Žižka využil svého vojenského umu a jeho protivníci byli poraženi. Diviš Bořek se zachránil útěkem na svůj hrad Kunětická hora. Bitva u Stračova dvora upevnila Žižkovu pozici ve východních Čechách, ale zároveň zahájila otevřený konflikt mezi jednotlivými husitskými frakcemi.
Hradec Králové si dodnes připomíná odkaz Jana Žižky, především prostřednictvím názvů ulic a veřejných míst. Žižkovo náměstí a Žižkovy sady jsou jen dvě z mnoha míst ve městě, která připomínají význam tohoto husitského vůdce.
Po smrti Jana Žižky v roce 1424 byly jeho ostatky převezeny do Hradce Králové a pohřbeny ve farním chrámu sv. Ducha. Žižkova památka byla uchována nejen v místních památkách, ale i v kultuře města, které hrálo klíčovou roli během husitského hnutí.
Mezi další významné připomínky husitského období patří křtitelnice, kterou Hradečtí přivezli z vypleněného kláštera v Podlažicích, nebo také socha Jana Žižky, která byla odhalena v Žižkových sadech v roce 1971.
Pro více informací o Hradci Králové a jeho významu v husitských válkách můžete navštívit tyto odkazy:
Máte návrh na úpravu, nové informace nebo jste objevili chybu? Chcete nám poslat novou a originální fotografii? Napište Verče, Barče, nebo na media@ekultura.eu. Vaše jméno bude uvedeno mezi zdroji a přispěvateli.